Aminka & Arinka

Stránky kníraček American Beauty Oriasis "Eimy" a Arin z Nikolčiny náruče "Arča"

Aktuálně

Tanec se psem

Dogdancing

Tanec jsem Amy začala dělat a ještě jsem ani nevěděla, že něco takového existuje. Totiž tanec to nebyl, ale začala jsem ji učit dávat pac, válet sudy, dělat mrtvého psa a různé jiné blbosti. Teprve poté, co už něco uměla, zjistila jsem, že existuje psí sport, dogdancing, který je o cvičení techto "blbin" do hudby.
A tak jsem si řekla, proč to nezkusit. Docela mě to nadchlo. Na youtube jsem si našla spoustu videí a už si představovala jak budeme s Amy dobré. Po prvním nadšení však přišel pád...nebylo to zdaleka tak jednoduché, jak to na videu vypadalo. Měla jsem dva zásadní problémy. Za prvé motivaci pro Amy. Ona cvičila strašně ráda, avšak jen pár cviků za sebou, tři, čtyři, podle obtížnosti, a pak už to flákala, vlekla se...No a ten druhý neméně závažný byl, že jsem nevěděla, jak mám cviky seskládat do choreografie a taky, jakou hudbu vybrat. Vlastně jsem měla tři problémy. Ty dva a poslední, asi nejhorší- já už to pak vnitřně vzadala. Řekla jsem si, že Amy holt není bordera a asi nikdy jako ona cvičit nebude. Tanec není pro nás zůstaneme u těch pár cvikú pro zabavení.

Co mě nakoplo k dalšímu úsilí bylo, že mi taťka řekl, že na Silvestra na hotelu se mnou a Amy počítá na vystoupení. Měla jsem ho i loni, ale jen na dětském karnevalu, nic těžkého-sudy, pac, slalom mezi nohama a jako vrchol mrtvý pes...to nic nebylo. Jenže letos to mělo být ve vinárně před normálníma lidma a ve velmi atraktivní dobu. Říkla jsem, že to nepůjde, že to s Amy nezvládnem, ale taťka řekl, že jo...Tak mi nezbylo než zkusit něco vymyslet, ať si neuděláme ostudu.

Dlouho jsem vybírala až jsem vybrala písničku Chihuahua. Ještě dýl jsem ji pak měla v MP3 a snažila se vymyslet sestavu. Nakonec jsem ji jakž tač dala dohromady. Docela jsme se to s Amy i naučily. To vše jsem stihla akorát do sivestra. Zase se ze mě stal optimista, že to zvládnem. Ikdyž trému jsem měla pořádnou. No, co budu vykládat. Vystoupení nijak extra nedopodlo. Teda podle mě. Amy to klouzalo, takže jsem musela cviky, jako sudy vynechat, a v půlce už ji to moc nebavilo. Navíc mi hudbu pustili nějak divně a tak z ní zbylo jen tuc tuc, prakticky jsem se v ní vůbec nemohla orientovat (kdybych ji neuměla na zpaměť do té míry, že jsem si ji v hlavě zpívala). Nicméňe všichni ostatní tvrdili, že to bylo úžasné a mnohem lepší než loni, že jsme moc šikovné atd. Trošku pochybuji, jestli to neříkali, jen aby mě povzbudili. Ale to je vlastně fuk. Hlavně, že jsem já přišla na to, že to zvládneme. Aspoň nějak. A třeba to bude za rok zase lepší...až se dostaneme na úroven, že budu moci říct, že to co jsme předvedly byl dogdancing. ;-)

Teď však stojím před dalším težkým úkolem-vybrat novou píseň a vymyslet novou sestavu. Tak mi držte palce, protože mě to zase zabere aspoň dva měsíce =-)

Žádné komentáře
 
Psi nejsou celým našim životem, ale díky nim je náš život úplný.